Vánoční

V domě je to příjemné teplo, co umí jen dřevo. Vše jím voní a prostupuje. Sedíte u sebe, hraješ si s jejími překrásnými vlasy a usmíváte se na sebe. Když se na sebe díváte, máte takový zvláštní výraz. Nejspíš něco víte, něco mezi Vámi je, něco co dělá to vánoční vzácné kouzlo opravdovým. Jste tak zvláštně hraví, jako dvě štěňata. Válíte se ve sněhu a oba se smějete. Rozdáte si dárky, ale ten nejkrásnější dárek jste dostali, když jste se políbili. Jste si tak blízcí. Jak to jenom děláte? Máte na sobě sváteční oblečení. Oblékli jste se tak pro toho druhého. Zatančíte si i když o tanec jde jen málo.

Tak jste pro mě dokonalí. Ale Vám to nestačí. Zavřete se v ložnici a odhalíte se. Budete se milovat, dlouho, předlouho a tak musím udržovat oheň. Tak Vás nejvíc miluji. Spokojené. Tak jsem nejvíc spokojená i když je to smutné. Odejdu na půdu do svého pokoje. Obejmu svého plyšového medvíka. Nevím proč, ale s ním je všechno jednoduché. Zavřu oči, zakousnu se do něj a představím si, co jste při tom vzdychání dělali. Otevřu je po dlouhé noci a za oknem sněží. Podívám se z okna a vidím, že to není to okno, které jsem si myslela. Na tomhle je mříž. Když vy jste si přáli psa! Šťastné vánoce.