Sedí tady na proti mě a já si píšu do noťasu. Je kouzelná. Je to zvláštní protože mě nikdy nepřitahoval ten živel vody. Ale její přírodní rudé vlny ve vlasech hřmí příbojem. Její oči i úsměv jsou tak upřímné, že se tomu lehko vzdáváte. Nemáte pocit, že by Vám mohla čímkoliv ublížit. Je prostě svá, ani se nemaluje, stejně to prý chlapi nepoznají. Ani není na "papírovou tantru" jak ona říká, protože chlapi stejně chcou něco jiného. Je prostě upřímná tak, jak jí to jen objektivita dovolí. A ta její pravda je tak lehká a jednoduchá, že by v tom byl šťasten každý.Je to tak jednoduché být šťastný. Stačí vidět věci z nadhledu. Její city jsou prostě jen tam, kde patří a z ničeho jiného si hlavu neláme. Je velice ženská a přitom má energie na rozdávání. Je to opravdu skvělá kombinace. Je praktická, ale přitom máte pocit, že vedle Vás sedí víla. Její pohyby jakoby jsou promyšleny do detailu, ale nejsou, to jen tančí s životem. Pořád je na ní něco zajímavého. Pořád něco dělá, snad jen nepatrně ale přitom váš pohled do stran připoutá. Je milá. Když jsme byli v baru, úplně ožila. Změnila i výšku hlasu. Nejradši by pila celou noc a bavila se s lidmi. Miluje lidi. Dává jí to tolik energie a ona jí tak ráda vrací zpět, vše v jejím světě je dokonalé. Všechno má vyřešené. Je to dokonalá žena. Je na místě, na které se tak snažíte dostat. A je pro mě konkurence. Ale já jí to místo ráda nechám. Protože je tak líbezná. A třeba se i něco přiučím a budu alespoň blíže tomu šťastnému životu. I když, to bych asi nebyla já. Já, tak pestrá těmi chybami. Má ráda mojí hudbu. Jsem ráda že jí mohu něco dát. Když se usměje, vždy se taky usměji. Nejde to jinak. Chci ji odměnit za to, že je. Je vyjímečná a inteligentní. Není extravagantní ani originální, i když, každý je vlastně originální. Je vyjímečná tím, jak všechno v ní spolupracuje, kordinovalo se do jednoho celku, který funguje a má grácii. Moc jí to přeju. Je krásné se na to dívat. Je to jakoby jste se dívali na bránu do nebe. Je to voda, která vás unáší a líbá svými vlnkami a čachtá ve vašich uších. No a já, člověk by řekl, že jsem spokojená. Ale trpím. Ani nevím čím. Ale to je fuk. To už jsem já. Nejsem ona. Je strašné např. pozorovat, jak se k ní chovám. Člověk by řekl, že k ní budu něžná. Co by taky jiného přicházelo v úvahu. Ale moje rty jsou napnuté do jakési pozice, která určuje: tohle je můj rajon nepřibližuj se. Začala jsem být značně egoistická a dominantní. Ptám se sama sebe zda to dělám proto, abych ji zaujala, protože mě by to sbalilo, nebo to dělám, protože nesmím jí ani sobě přiznat jak ovládla moje srdce. Nejspíš to však dělám proto, že díky ní ztrácím hodnotu. Ale jsem za to všechno ráda, protože mohu pochopit princip, jakým fungují muži a jejich důvody. Znám jí tři dny a budu jí znát brzy sedm. Tak uvidíme, jaké budou výstupy. Nicméně, dnes mi řekla že je jako na dovolené, že potkala skvělou slečnu, nebo tak něco. Než mi došlo, že myslí mě, tak mi vypadl přesný popis. Nevím, proč mám u masérek takový úspěch, ale dost mě to sere, protože vím, že jim lžu. Že na baru jsem s něma jenom proto, že jsou tak šťastné a já jim to nechci kazit. Já bych se sebrala domů....ne....já bych ani nikam mezi lidi nešla, proč taky? Teď se mi vnukla myšlenka, že kdybych byla chlap, tak jsem úžasný chlap. Jenže já jsem žena. Sakra:-)